Jak odvzdušnit topení a co dělat, když to nepomůže

Poznáte, že je v systému vzduch

Klasický příznak je radiátor teplý nahoře a studený dole, nebo naopak teplý u přívodu a studený na druhém konci. Vzduch je lehčí než voda a drží se v nejvyšším místě, kam ho gravitace zatlačí.

Druhý příznak je zvuk. Bublání, klokotání nebo šumění v trubkách, hlavně po zapnutí topné sezóny nebo po dopuštění vody, znamená vzduchové bubliny putující systémem.

Třetí je celková nedostatečnost. Kotel jede, ale byt se nevytopí, protože se ohřátá voda k radiátorům nedostane.

Musí se při odvzdušnění vypnout kotel?

U vlastního kotle v bytě nebo v rodinném domě ano. Běžící oběhové čerpadlo žene vodu i s bublinami dokola a vzduch se v radiátoru nestihne usadit nahoře u ventilu. Kotel vypněte, nechte soustavu zhruba půl hodiny stát a teprve potom povolujte ventily. Po odvzdušnění ho zase zapněte.

V paneláku s ústředním nebo dálkovým topením žádný kotel nevypínáte. Stačí dát vědět správci nebo předsedovi SVJ, protože při odvzdušňování více bytů najednou klesá tlak v celé soustavě a dopouští ji kotelna nebo výměníková stanice.

Postup krok za krokem

Nachystejte si odvzdušňovací klíč, hadr a menší nádobu. Klíček má čtyřhranný otvor, u novějších ventilů s drážkou stačí plochý šroubovák. Odvzdušňovací ventil najdete na horním okraji radiátoru, na opačné straně, než přichází přívodní trubka.

Ventil povolte o čtvrt až půl otáčky, ne víc. Uslyšíte sykot unikajícího vzduchu. Jakmile sykot vystřídá souvislý pramínek vody, ventil zavřete. Postupujte k dalšímu radiátoru.

Nakonec zkontrolujte tlak. U bytového kotle má být na manometru zhruba mezi 1 a 2 bary za studena. Když po odvzdušnění klesl pod jeden bar, systém se dopouští, a to je práce, u které je potřeba vědět, kde je doplňovací ventil.

Odvzdušnění topení v paneláku

V bytovém domě se radiátory odvzdušňují odshora dolů. Vzduch stoupá stoupačkou do nejvyšších pater, takže když začnete v přízemí, přeženete bubliny k sousedům a za pár dní máte studený radiátor znovu.

Před odvzdušněním otočte termostatické hlavice na maximum, aby byly ventily otevřené a voda radiátorem proudila. Pak postupujte stejně jako v bytě s kotlem: ventil povolit, počkat na vodu, zavřít.

Když hřeje celý dům kromě posledního patra, bývá vzduch v nejvyšším bodě stoupačky, ke kterému se z bytu nedostanete. Tam odvzdušňuje správce nebo topenář, kterého dům objedná.

Jak odvzdušnit podlahové topení

Podlahové topení nemá radiátor s ventilem. Vzduch se z něj dostává na rozdělovači, kde se okruhy jednotlivých místností sbíhají. Na rozdělovači bývají malé automatické odvzdušňovací ventily, které drobné bubliny pouštějí samy.

Když je vzduchu víc a některá místnost netopí, okruhy se proplachují po jednom. Zavřou se všechny okruhy kromě jednoho, na vypouštěcí kohout rozdělovače se nasadí hadice do kbelíku a voda teče, dokud nepřestane bublat. Pak se okruh zavře, otevře se další a nakonec se soustava dopustí na správný tlak.

Když se proplachuje víc okruhů najednou, vzduch jen přeteče do vedlejší smyčky. U podlahovky, která netopí ani po propláchnutí, bývá příčinou zanesený filtr, zatuhlý ventil na rozdělovači nebo nastavené průtokoměry.

Když radiátor odvzdušňovací ventil nemá

Staré litinové radiátory ho často nemají a odvzdušňuje se přes zátku na horním čele. Ta bývá zatuhlá a povolit ji násilím znamená riskovat, že se zlomí. Litina se povoluje zahřátá a s citem.

Druhá možnost je odvzdušnit systém v nejvyšším bodě stoupačky, tedy ve společných prostorách nebo u posledního bytu. To je věc správce, protože se manipuluje se společným zařízením.

Do starého radiátoru se dá odvzdušňovací ventil doplnit. Je to práce na jednu návštěvu a znamená vypuštění dané větve, což se v bytovém domě domlouvá dopředu.

Když odvzdušnění nepomohlo

Když z ventilu vyjde voda hned a radiátor přesto zůstane studený, není problém ve vzduchu. Nejčastěji je zatuhlý ventil pod termostatickou hlavicí. Sundejte hlavici a zkuste zatlačit na kolík pod ní: pokud nejde stlačit nebo se nevrací, ventil je zatuhlý a mění se.

Druhá častá příčina je zanesený radiátor. Kal z koroze se usazuje na dně a spodní část radiátoru přestane hřát, i když je systém plný. Tady pomůže proplach topné soustavy nebo demontáž a vypláchnutí konkrétního tělesa.

Třetí příčina je rozvážená soustava: někde je průtok velký a jinde žádný. Vyvažovací ventily se dají seřídit, ale je to práce, která se dělá s měřením, ne od oka.

A když se vzduch v systému objevuje pořád dokola, systém někde nasává. Bývá to netěsná expanzní nádoba, špatně natlakovaná expanzní nádoba nebo netěsný spoj. Odvzdušňovat každý měsíc nemá smysl, dokud se to nenajde.

Před sezónou to má cenu dřív

Nejvíc odvzdušňovacích a servisních výjezdů máme v říjnu a listopadu, tedy ve chvíli, kdy všem naráz došlo, že topení nefunguje. Kdo si radiátory projde v září, má termín na výběr a nemrzne, když se ukáže, že je potřeba vyměnit ventil.

Kromě odvzdušnění se v přípravě na sezónu vyplatí protočit termostatické hlavice, které přes léto zatuhly, a zkontrolovat tlak v soustavě.

Časté dotazy